O knize: 1915 / „Horký den ustupoval, ale pohled na bílé chatrče, v sobotu vybílené, s upravenými doškové střechy; mezi nimi vysoké staré akácie, slunečnice před okny stály bez hnutí Západ slunce se rozléval jako karmínové, oranžové, zelené řeky za lesem, odtud se zpoza lesů blížil nepochopitelný, nebývalý, neodolatelný, jako tento nebeský oheň. <…>; odtud pomalu, poznamenaná zlověstnými znameními, válka postupovala».